Zdravím uživatele fóra,
ráda bych k tomuto tématu - štěně venku nebo doma - přidala také svoje dilema. Naše fenka má nyní 12 týdnů. Máme jí od 6 týdnů. Zpočátku spala v noci v domě s námi, a několikkrát za noc jsme chodili venčit na zahradu, celý den pak byla venku a měla společnost ještě jednoho dospěleho pejska. Nyní je po dovolených, takže druhý pejsek už není

, Roxyně jsme pořídili na zahradu boudu a asi dva týdny spí i v noci venku. Zpočátku to bylo pláče

, ale teď už je celkem v pohodě, samozřejmě by byla radši ve společnosti, nejlépe v postýlce...Do boudy se jí moc nechce, našla si lepší pelíšek na terase, blíž k baráku...tam se jí asi líbí víc, boudu jsme jí vystlatli slámou, má tam misku s vodou ale přesto tam nechce. Nechali jsme to být, zatím, třeba si tam najde cestu sama. Co myslíte? Přes den je venku na zahradě, jelikož jsme všichni pracující, v domě by nadělala paseku, ale odpoledne se jí věnujeme, je hravá a živá jako každé zdravé štěně, chodíme na procházky...Prakticky pořád je venku.
Chtěla jsem se zeptat, teď s příchodem sychravějšího počasí...Nevím, jestli je vhodné jí zvykat na dům, aby pak večer víc nekňučela až bude muset spát venku. Jaké máte zkušenosti. Vím, že doporučujete nechávat do 6-8 měsíců štěně doma, ale obávám se, že v naší situaci to nejde. V době kdy jsme doma odpoledne, to je v pohodě, ale dopoledně jí zavírat někam do garáže, to je blbost, to jí radši necháme venku. Uvažujeme, že jí pořídíme nějakou kamarádku, aby měla zábavu počas naší nepřítomnosti.